POD JEJÍMI KŘÍDLY.

11. listopadu 2016 v 17:17 | AdelaEF
Sama v myšlenkách si bloudím,
sama v koutu svý podrbaný mysli,
ke zdi se choulím .

Zeď je stará, mokrá a studená,
tahle kobka, byla mi vždy souzená.

Sama ve tmě, objímám svůj stín,
kdy upadla jsem do deprese - to už nevím.

Deprese - přitelkyně moje věrná,
od ní osvobodí mě, snad už jen zbraň střelná.

A tak dál ve tmě, objímám svůj stín,
jsem schovaná před světem.
POD JEJÍMI KŘÍDLY.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama